Kulturní centrum v Klášterci nad Ohří se stalo Komunálním projektem roku 2022. Zvítězilo v letošním velmi silném ročníku tradiční soutěže, do kterého se přihlásilo 88 projektů z měst a obcí z celé České republiky. Výsledky soutěže byly oznámeny 13. září 2022 v pražském Obecním domě pod záštitou a za účasti místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Ten předal i Cenu ministra pro místní rozvoj. Získal ji Dům dětí a mládeže, Areál Perla 01, v Ústí nad Orlicí.
Soutěž Komunální projekt roku 2022 se koná od roku 2015. Má devět kategorií podle toho, jak fungují a co mají na starosti municipality. Jedná se o kategorie Sociální projekt roku, Děti a rodiče, Veřejná zeleň, Kulturní a vzdělávací činnost, Odpadové hospodářství, Utváření veřejného prostoru, Chytrá obec, Ekologický projekt roku a Trvale udržitelný projekt roku. S vítězstvím v každé kategorii i celkovým prvenstvím je spojena finanční odměna 20 tisíc a 30 tisíc Kč. Nejvíc přihlášek, a to 26, letos přišlo v kategorii Utváření veřejného prostoru. Uděluje se také Cena ministra pro místní rozvoj.
„Soutěž Komunální projekt roku vnímám jako zdroj inspirace pro rozvoj regionů. Nositelé oceněných projektů, primátoři a starostové měst a obcí, jsou takto odměněni za svou práci a inovativní nápady. Zároveň nezapomínáme, že městské samosprávy jsou kvůli energetické krizi ve složité situaci. Hrozí, že budou muset omezovat investice i běžný provoz a tomu se jako vláda snažíme zabránit,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a dodal: „Jsem opravdu rád, že prvním čtením prošlo v rámci novely zákona o státním rozpočtu 2022 navýšení rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj na národní dotační programy o 2,55 miliardy korun. Největší část z nich půjde právě na rozvoj obcí a měst, kterým tak v boji s růstem cen energií pomůžeme.“
Podle Ivana Bartoše by se finance v případě celkového schválení mohly použít třeba na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, který se stal kvůli pandemii covid-19 nejvíc postiženou oblastí. A v souvislosti s dříve zmiňovanou a aktuálně velmi klíčovou energetikou také například na zlepšení energetické úspornosti budov. Což je i případ letošního vítěze. Kulturní centrum v Klášterci nad Ohří postavené v pasivním standardu vzniklo podle principu udržitelnosti modernizací a dostavbou původního kulturního domu.
„Musím neskromně říct, že se nové energeticky úsporné Kulturní centrum skutečně povedlo. Stalo se přirozeným střediskem setkávání obyvatel i návštěvníků napříč generacemi, a to při zachování genia loci – ducha místa s prvky původního kulturního domu,“ konstatoval starosta města Klášterec nad Ohří Štefan Drozd a připojil: „Kulturní dům i knihovnu využívají studenti gymnázia, slouží jako zázemí seniorským spolkům a spolkům osob postižených civilizačními chorobami, ochotníkům či hudebníkům, našlo tam místo knihkupectví i gastro s dětskou hernou. Vznikly prostory pro workshopy, veřejná setkání či konference, vyřešilo se i veřejné prostranství před budovou. Byla to spousta práce, kdy se vše podařilo realizovat s jedním dodavatele a bez žádných důsledků nárůstu cen během covidu. Na kulturní centrum v nízkoenergetické budově, kde je mimo jiné inteligentní klimatizace, vlastní fotovoltaika a systém zadržování a využívání dešťové vody, jsme pyšní. A děkujeme, že ho ocenila i hodnotitelská komise Komunálního projektu, která práci pro města a obce velmi dobře zná.“
Hodnotitelskou komisi tvořili vítězové loňského ročníku soutěže, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a organizátoři akce. Mimo jiné posuzovali přínos projektu pro obyvatele a samosprávu, která ho realizovala, případné uplatnění v jiném městě či obci, zapojení veřejnosti, náklady – od výše přes způsob a zdroje financování, stejně jako úlohu soutěžícího, který je s projektem spojený a byl jeho hnacím motorem.
To se týká starostů měst a obcí, kteří přebírají ocenění za vítězné projekty. Například Petra Hájka, starosty Ústí nad Orlicí. Právě tam mají nový Dům dětí a mládeže, Areál Perla 01, který v letošním Komunálním projektu získal Cenu ministra pro místní rozvoj. Vznikl revitalizací průmyslového brownfieldu, někdejší textilky. V třípodlažním podsklepeném objektu se nachází moderní učebny, tělocvična, lezecká stěna, taneční sál, keramická dílna a nahrávací studio. Součástí je také letní amfiteátr.
„Náš nový Dům dětí a mládeže je jednoduše skvělý. Třeba zelená střecha slouží zároveň jako zastíněná relaxační plocha. Dešťová voda se zachytává do retenční nádrže a využíváme ji k zalévání nově vysazené zeleně. Celá budova je bezbariérová, vybavená klimatizací a nuceným větráním s rekuperací. Prostranství u DDM je rozděleno na pěší promenádu pod korunou nově vysazených stromů a zatravněnou část navazující na amfiteátr. Všechno to vypadá moc hezky a bezvadně to funguje,“ připomněl starosta města Ústí nad Orlicí Petr Hájek. „DDM je první dokončený objekt v rámci revitalizace průmyslového brownfieldu, který máme v centru města. Na projekt, který bez DPH stál téměř 85 milionů Kč, jsme dostali 30milionovou dotaci z MMR, konkrétně z programu Podpora revitalizace území – regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Díky moc za ni a samozřejmě také za ocenění v soutěži Komunální projekt roku 2022," vysvětlil dále Petr Hájek.
„Když jsme v roce 2015 se soutěží Komunální projekt roku přišli, netušili jsme, jaký bude o ni zájem a kolik báječných a inspirativních projektů nám během hodnocení projde pod rukama. Nejradši bych při vyhlašování vítězů ocenil úplně všechny, což bohužel nejde. Každopádně si všech přihlášených projektů moc vážím a všem přihlašovatelům velmi gratuluji k tomu, co se jim podařilo dokázat, a to i přes všechny překážky, které život přináší,“ okomentoval soutěž organizátor soutěže Komunální projekt roku Martin Sedláček, podle jehož slov skleněná plastika ve tvaru srdce na otevřené lidské dlani, které vítězné projekty dostávají, naprosto nádherně symbolizuje fakt, že všechny projekty v samosprávách jsou hlavně o lidech a pro lidi. "Vznikají především pro to, aby jim zlepšily život a udělaly jim dobře u srdce," dodal Martin Sedláček.
Soutěž Komunální projekt roku vyhlašuje vydavatelství ProfiPress a časopis Moderní obec ve spolupráci s Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR, Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR. Partnery ročníku 2022 jsou Hasičská vzájemná pojišťovna, Národní rozvojová banka a Československá obchodní banka. Partnery mají i jednotlivé kategorie akce a také celkový vítěz soutěže.
CELKOVÝ VÍTĚZ a vítěz v kategorii Utváření veřejného prostoru: Kulturní centrum Klášterec nad Ohří
Hodnotitelská komise kromě společenského a kulturního záběru projektu ocenila i využití metody design & build (1 dodavatel projektu i stavby, žádné důsledky nárůstu cen během covidu, minimální vícepráce) při realizaci projektu. Dále to, že jde o nízkoenergetickou budovu, v níž je využita inteligentní klimatizace, byla tam vybudována vlastní fotovoltaická elektrárna a zaveden systém zadržování a následné využití dešťové vody.
Cena ministra pro místní rozvoj: Dům dětí a mládeže, Areál Perla 01, Ústí nad Orlicí
Novostavba DDM je umístěna v areálu bývalé textilky Perla 01 a nachází se prakticky ve středu města. Je první z nově navržených objektů v rámci revitalizace průmyslového brownfieldu.
Děti a rodiče – Rekonstrukce Základní školy Turnov – Mašov
Hodnotitelská komise ocenila, že který pomohl zachovat fungování 1. stupně základní školy v této místní části města a významně tam zlepšil pracovní prostředí a podmínky pro vzdělávání žáků.
Ekologický projekt roku – Lesopark Na Panském v Bohumíně
Hodnotitelská komise ocenila, že projekt posílil přirozenou funkci krajiny, zajistil přirozené zadržování vody v krajině a zvýšil biodiverzitu fauny a flóry na daném území.
Chytrá obec – Řeka – chytrá obec Sencito
Hodnotitelská komise ocenila, že projekt šetří zejména čas zaměstnancům obce, kteří by jinak museli místa osazená senzory navštěvovat fyzicky. Tím dochází k úspoře personálních nákladů. Díky mobilní aplikaci se však také zlepšila a zrychlila informovanost obyvatel, např. kdy byl vyvezen odpad, je jasné už za několik minut po jeho vyvezení.
Kulturní a vzdělávací činnost – Astronomicko-přírodovědná observatoř v Kadani
Hodnotitelská komise ocenila, že projekt zvýšil ve městě a okolí zájem o astronomii, ale i další vědní obory, a to napříč všemi věkovými kategoriemi, včetně žáků místního gymnázia, umožňuje konání veřejných pozorování hvězdné oblohy a podnítil ve městě pořádání přednášek s astronomickou tématikou.
Odpadové hospodářství – Třídím gastro v Šumperku
Hodnotitelská komise ocenila, že projekt ukazuje cestu, jak lze efektivně nakládat s gastroodpadem, který tvoří až třetinu obsahu nádob na směsný komunální odpad, a jak zároveň snižovat náklady obcí a měst za svoz komunálního odpadu a jeho ukládání na skládku.
Sociální projekt roku – Obecní multifunkční centrum v Kamýku nad Vltavou
Hodnotitelská komise ocenila, že obecní multifunkční centrum je široce využíváno jak místními občany, tak obyvateli okolních obcí všech věkových kategorií a výrazně přispělo k dalšímu rozvoji kulturního, společenského i sportovního života v obci a celém regionu.
Trvale udržitelný projekt roku – Cirkula – centrum udržitelné energetiky a oběhového hospodářství ve Slavičíně
Hodnotitelská komise ocenila, že projekt pomáhá ve městě udržet sociálně únosnou cenu za teplo pro obyvatele, přispívá ke snížení místní produkce odpadu a zároveň má mi ekologický přínos v podobě využití sluneční energie a energie z tepelných čerpadel.
Veřejná zeleň – Regenerace Parku Hladnovská ve Slezské Ostravě
Hodnotitelská komise ocenila, že ve Slezské Ostravě vznikla nová, vkusně řešená odpočinková zóna s výraznou ekologickou, hygienickou a estetickou funkcí. Park slouží i klientům sousedního Domu s pečovatelskou službou a zařízení pro tělesně postižené Čtyřlístek, a má tak mi značný sociální dopad.
Zvláštní cena Hodnotitelské komise - Školkový farmářský trh v Čepřovicích na Strakonicku
Na začátku této akce byla touha mateřské školky pořídit si skleník a zapojit do procesu pořízení také děti, byl to plán v rámci finanční gramotnosti dětí. Trh našel zalíbení jak u dětí, tak u místních obyvatel a určitě není poslední, každý trh má podtext něčeho dobročinného – na rozhodování
