Soutěž o nejlepší realizovaný projekt na úrovni územní samosprávy

ŘEKLI (NEJEN) O SOUTĚŽI

Ministryně Klára Dostálová k soutěži Komunální projekt roku 2020 mj. uvedla: „Soutěž oceňuje projekty realizované územními samosprávami mající pro tamní obyvatele mimořádný přínos. Výsledky jejich snažení jsou pokaždé velmi inspirativní, i proto soutěži uděluji každoročně záštitu.

Mezi vítězi je i projekt Nová ZŠ Okrouhlice, na kterém se finančně podílel náš Integrovaný regionální operační program (IROP). Byla vybudována přístavba základní školy k původnímu objektu mateřské školy. V případě projektu Regenerace centrální části obce Svojšín Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo dotaci prostřednictvím IROP ve výši 2,3 milionu korun. Díky tomu došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců, cyklistů a dalších účastníků provozu, jednoduše všech, kdo využívají veřejné komunikace na návsi Svojšína.

Potěšilo mě, že se soutěže zúčastnily i další projekty podpořené nejen z IROP, ale také z dalších dotačních programů MMR. Třeba projekty vybudování komunitních center v Pacově či v Konici, centra sociálních a poradenských služeb v Jičíně, školního hřiště v Boršově, modernizace přestupního terminálu v Hrušovanech nad Jevišovkou, zóny aktivního odpočinku v Horním Chlístově u Okrouhlice, azylového domu pro ženy a rodiny s dětmi v Liberci či projektu dopravní telematiky v Kladně.

Díky IROP jsme ke konci listopadu 2020 podpořili už přes 10 tisíc projektů za 120,5 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ráda bych v tomto směru také zmínila, že kvůli současné nelehké situaci spojené s pandemií koronaviru v IROP navíc připravujeme zvláštní finanční prostředky REACT-EU. S Evropskou komisí právě vyjednáváme podporu dalších projektů zaměřených na boj s pandemií COVID a zodolnění České republiky, kdy by v roce 2021 měly být nové výzvy v IROP z nástroje REACT-EU v objemu přibližně 22 až 27 mld. Kč, což našim občanům též výrazně pomůže. IROP bude pokračovat i v dalším programovém období 2021–2027. Témata a výše finanční podpory se nyní dojednávají na národní úrovni a s Evropskou komisí. Už nyní ale mohu prozradit, že se v IROP objeví nové oblasti podpory, jako je revitalizace měst a obcí a podpora veřejné infrastruktury pro cestovní ruch. Většina témat bude pokračovat jen s menšími změnami. Předpokládaná alokace nového IROP je 120 miliard korun.“

Podle předsedy Výboru pro územní rozvoj veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a místostarosty města Krásná Lípa v Českém Švýcarsku Zbyňka Linharta města a obce se v posledních letech mohla konečně nadechnout, mimo jiné díky opakovaně zvýšenému poměru ve sdílených daních (tzv. RUD) v jejich prospěch. Mohla si tak dovolit řadu menších a často i větších investic, nezávisle na získaných dotacích z „vlastních“ prostředků, a to je jednoznačně dobře.

„Stále však významnější a velké projekty obce a města realizují za pomoci dotací, státních, ale spíše těch evropských. Bohužel se zdá, že nastává doba, kdy vlastní rozhodování o vlastních financí končí. Dopady ekonomické krize budou znatelné především v roce 2021. Co je však horší, to je snaha výrazně omezit příjmy obcí natrvalo a vrátit je do situace před deseti, patnácti lety. Prý mají dost, snad že prý našetřeno 200 miliard korun,“ konstatoval dále Zbyněk Linhart.

A dodal: „Jako člověk, který je od roku 1990 v samosprávě a posledních 26 let v pozici starosty či místostarosty (v tuto dobu neuvolněného) města, vím, co je to práce vymyslet, připravit, zúřadovat přípravu a všechna povolení pro potřebný a zajímavý projekt. A pak další a další administrativa, pokud je nutné na projekt získat dotaci. A celé to vše zvládnout, a i po mnoha letech obhájit před často formalistickými kontrolami.

Jsem rád, že soutěž Komunální projekt roku začala před mnoha lety pod patronací Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR, a že pro oceněné přináší tolik potřebné povzbuzení a satisfakci. A pro další kolegy na radnicích inspiraci.“

Také předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivan Baroš ocenil soutěž Komunální projekt roku. Jak připomněl, ta „má pro zástupce místních samospráv značný význam. Osobně se s členy samospráv setkávám a vím, že ocenění jejich práce, a to zejména na lokální úrovni, kde je nejvíc vidět, pro ně má velkou motivační hodnotu.“

Ivan Bartoš dále zdůraznil: „Většinu činností odvádějí neuvolnění zastupitelé ve svém volném čase po běžném pracovním dni za symbolickou odměnu. To je občany občas nedoceněný a neviděný přínos. Pro starosty obcí se jedná o příležitost k inspiraci a realizaci vlastních projektů, které se ukázaly jako funkční v jiné obci. I přes přetrvávající administrativní náročnost se potvrzuje, že lze vytvořit smysluplné projekty s významným dopadem na kvalitu života v obcích.“

Podle předsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj obce, kraje, ale i stát se budou v příštích letech potýkat s následky rozpočtových změn způsobených opatřeními proti koronavirové nákaze.

„Bude proto zásadní, abychom plně využili možnosti nových zdrojů z Evropské unie, které reagují na koronavirovou krizi a zaměřují se především na zelené projekty a zavádění digitalizace. Využít tento potenciál bude klíčovým úkolem vlády při jednání v EU. Řadu takových projektů připravila Praha, kde je vysoké zastoupení právě eko a smart projektů a své zkušenosti může nabídnout i zástupcům státu a pomoci tak naplno využít potenciál fondů,“ uzavřel Ivan Bartoš s tím, že vedle toho je třeba podporovat obce při čerpání dotací, které pravidelně zůstávají nedočerpané a ulevit jim tak, aby nebyly nadále zatěžované výkonem agendy v přenesené působnosti bez patřičného navýšení zdrojů.

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl k soutěži Komunální projekt roku mj. poznamenal: „Soutěž chápu coby skvělou příležitost ukázat a sdílet dobrou praxi mezi všemi, kteří se snaží posunout život v našich městech, obcích, městských částech či městysech všech velikostí. Takové lidi potřebují naše územní samosprávy – osobnosti s nadšením a vizemi, které se nebojí překážek a svou práci chápou jako službu občanům a městu či obci."

Podle Františka Lukla otázkou k zamyšlení do budoucna je cílení nových projektů s ohledem na finanční situaci měst a obcí v příštích letech. Předseda SMO ČR v té souvislosti v závěru roku 2020 uvedl: „Výhled pro obecní, ale ani pro krajské rozpočty není dobrý. Budou mít lidé ve vedení územních samospráv za této situace vůbec chuť pouštět se do věcí nadstandartních, věcí zlepšujících život svých občanů nad naprosto nezbytnou hranici? Doufám a věřím, že nadšence a vizionáře neodradí ani finanční tíseň, naopak, že přijdou s úpornými a chytrými, jak se dnes říká smart, variantami příštího pokroku. Pokroku, který povede k dalšímu prohlubování pocitu domova ke své obci, ke svému městu.“

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poukázal na to, že obce přes všechny obtíže v roce 2020 realizovaly velké množství užitečných projektů, které nás měly vracet k normálu. „Bohužel, stát vysílal velmi roztříštěné signály směrem k samosprávám a jejich investicím. Nejprve jim podpásově výrazně sáhnul na jejich příjmy úpravou tzv. kompenzačního bonusu. Pak následně obcím tento výpadek příjmů kompenzoval a zároveň zvýšil svou dotační politiku, aby nakonec minulý rok završil až neuvěřitelně neodpovědným návrhem daňového balíčku s dramatickými rozpočtovými dopady na příjmy samospráv právě v době krize,“ dodal Stanislav Polčák.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR závěrem shrnul: „Rok 2020 se nejen do našich dějin zapíše jako jeden z nejnáročnějších v poválečné historii. Pevně věřme, že z tohoto tíživého období vyjdou samosprávy silnější, protože v drtivě většině zvládly a zvládají tuto krizi s obrovským nasazením a obdivuhodnými výsledky. Toto vědomí nás naplňuje nadějí, že potenciál českých, moravských a slezských obcí a měst se opět naplno projeví v dalších letech, neboť jej vir neumrtvil. Tvořivá síla samospráv nás překvapila i v tak složitém roce, jakým byl rok minulý. Dík všem těm, kdo se o to zasloužili.“