Citlivá rekonstrukce této části železničního nádraží v Havířově nejen umožnila vznik mimořádného centra setkávání, ale také zachovala jednu z nejkvalitněji dochovaných ukázek bruselského stylu 60. let 20. století. Zvenku zůstala hala i nadále impozantní výpravní budovou, zatímco zevnitř se proměnila v prostory pro řadu sportovních aktivit.
Hala má moderní technické zázemí a také je zajímavým prvkem boulderingová plocha a dva trenažéry určené na výcvik lyžování a běžkování. V horních prostorách se nacházejí menší sály pro komornější sporty jako například balet, tanec nebo gymnastiku.
Halu lze zároveň využít k pořádání společenských událostí. Hojně ji využívají též místní a přespolní školní kolektivy a sportovní kluby.
Celý projekt stál 61 milionů korun a město Havířov ho platilo ze své pokladny.
Projekt dal nový život dvěma vybydleným měšťanským domům v havarijním stavu a znovu vybudoval třetí, v minulosti zbořený dům do přilehlé proluky na náměstí v Postoloprtech. Vzniklo 15 malých bezbariérových bytů pro seniory.
Rekonstrukce zohlednila také historickou hodnotu staveb, jejichž datace spadá do 17.– 18. století. Stavby se doplnily o ručně vyřezávané kazetové dveře, obnovily se historické fasády i zdobení podlah. Městské domy mají pro obyvatele také dvorek s pergolami a zelenou střechou. S návrhem mozaikových vitráží pomáhaly děti ze základní umělecké školy.
Projekt financovalo město ze svých prostředků a vyšel na 47 085 838,84 Kč. Naváže na něj celková rekonstrukce náměstí.
Oceněný projekt města Dobříše znamenal úpravu dopravního provozu v části ulice Za Poštou přímo před základní školou. Základní školy a blízké gymnázium tam navštěvuje 2000 žáků a studentů. V ulici proto od roku 2022 platí zákaz vjezdu ve školní dny v čase 7.30 do 8.00 hod. Do doby zákazu ulicí projíždělo 130 až 200 aut během 30 minut před začátkem vyučování.
Tento počin má za cíl pomoci zvýšit bezpečnost dětí před školami a upozornit na to, že do školy se dá dostat bezpečně i jinak než automobilem. Město testovalo změny nejdříve tři týdny od letošního dubna a trvale je ulice ráno uzavřená od června 2023.
Revitalizaci jednoho ze svých významných zelených prostranství chystala městská část Praha 10 už od roku 2016. Letos skončily práce v severní části parku, kde bylo nad rámec původního projektu zjištěno, že síť kořenů stromů je podstatně hustší a roste mělčeji, než se předpokládalo. To městská část vyřešila nadstandardní ochranou kořenů, než se na ně pokládaly stavební prvky chodníků. V některých částech na doporučení specialisty byly chodníky pokryty dlažbou na místo zpevněné plochy, protože je propustná a umožní další růst stromů. Revitalizace začala v říjnu 2022 a hotova byla v červnu 2023.
Jde o největší dokončenou investici do úprav veřejného prostoru městské části v posledních letech. Celkové náklady projektu činily 13,3 milionu Kč včetně DPH. Z toho uhradila městská část 8,3 milionu Kč a z dotace hl. m. Prahy šlo 5 milionů Kč vč. DPH.
Technická památka, bývalý dřevěný drážní sklad z 19. století s nakládací rampou u první koleje na nádraží v Řevnicích, byla opuštěná a chátrala. Místní základní umělecká škola však s pomocí dobrovolníků z řad rodičů, studentů a dalších přátel školy provedla nejnutnější opravy a začala tam pořádat koncerty, výstavy, festivaly, přednášky, divadelní představení.
Rekonstrukce haly vytvořila sál s krbem, kulisou projíždějících vlaků, s kuchyňským koutem a terasami na rampách, kde místní nepřetržitě pořádají výstavy, přednášky, komorní představení, hudební produkce, bleší trhy, sousedská a další komunitní setkání, prezentace, filmové projekce atd. V plánu je vybudování toalet a zázemí pro občerstvení. Celkové náklady se vyšplhaly na 7 660 706 Kč, z toho činila dotace z Ministerstva pro místní rozvoj 3 252 520 Kč a vlastní prostředky ve výši pozoruhodných 4 408 186 Kč.
Komplexní nástroj pro odpadové hospodářství přinesl Praze efektivnější a udržitelnější řízení v odpadovém hospodářství. Jde především o optimalizaci svozu odpadu, snížení nákladů na svoz odpadu, snížení zátěže na životní prostředí, zvýšení komfortu na silnicích, informovanost obyvatelů hlavního města, sběr dat pro další použití a optimalizaci veřejného prostoru.
Pilotní projekt byl testován v letech 2018 až 2020. Náklady hradil Magistrát hlavního města Praha sám a přišly celkově na 20 milionů korun bez DPH. Původně projekt testoval 424 senzorů. Dnes jejich počet po městě činí 2825 a celkově by jich mělo být zhruba až 6000. Projekt vznikl na základě úzké spolupráce Odboru ochrany životního prostředí magistrátu a městské společnosti Operátor ICT, tvůrce technologických řešení.
Tento interní program umožňuje na Magistrátu města Brna (na snímku Nová radnice) podávat návrhy jednoduše online prostřednictvím intranetu a bez prostředníků je přenášet k vedení úřadu a současně ty nejlepší nápady realizovat. Jde o unikátní projekt, neboť změny a inovace ve státní správě a samosprávě nejsou vůbec jednoduchým úkolem. Zaměstnanec magistrátu má možnost podat neomezený počet návrhů na inovaci, a to i anonymně.
Tajemníkova inovační výzva napomáhá vytvořit v rámci Magistrátu města Brna pracovní prostředí, ve kterém zaměstnanci brněnského magistrátu nemají obavu přicházet s novými nápady, ale naopak je oceňována jejich kreativita. Technologické řešení interního systému hradil magistrát z vlastních zdrojů a přišel na 200 tisíc korun.
O rybníce na gruntech v Morkůvkách na Břeclavsku se v historických záznamech píše od poloviny 16. století, ačkoliv první rybník v obci patrně existoval již od konce čtrnáctého století. Na konci století 18. Josef II. přišel s velkou pozemkovou a zemědělskou reformou, která měla reagovat na rostoucí počet obyvatel a poptávku po potravinách. Proto se začaly vysoušet rybníky a nádrže, které lidé proměnili v pole.
Dnes je na pořadu dne naopak zadržování vody v krajině, prevence sucha a povodní, místo pro živočichy a rostliny vázané na vodní plochu. Obnovou rybníka vzniklo zároveň místo pro relaxaci, pozorování a poznávání života v rybníce a okolo něj, splnění přání občanů, návaznost na rekreační areál, kde je dětské hřiště, víceúčelové hřiště, plážový volejbal, objekt občerstvení, kde bude vybudován také plánovaný pumptrack. Na rybník dále naváže připravovaná výsadba zeleně, vycházkové okruhy a cyklostezka, ptačí pozorovatelna a další.
Součástí soutěžního projektu ovšem také byla rekultivace obecní skládky v lokalitě V Roklích. Nyní je už celá rokle zavezená a probíhá tam povinná dvouletá biologická rekultivace (zelené hnojení). O tu se starají místní myslivci a do budoucna tam plánují obnovit remíz.
Celkové náklady činily 11 445 138 Kč, z toho dotace EU v rámci programu MZe ve výši 8 011 000 Kč, dotace z rozpočtu kraje ve výši 500 tis. Kč, a vlastní prostředky obce 2 934 138 Kč.
Celý mikroregion Hlinecko tvoří 28 obcí, pro které vznikl akční plán pro řešení nakládání s energií s ohledem na nákladovou výhodnost a environmentální udržitelnost. To vše má směřovat k tomu, aby se obce staly hlavním zakládajícím členem a „motorem“ v budoucí komunitní energetice. Ta má zvýšit soběstačnost regionu, podpořit zavádění obnovitelných zdrojů energie a zabránit energetické chudobě místních obyvatel.
Projekt vytvořil unikátní a v tomto regionu první spolupráci mezi mikroregionem a místní akční skupinou. Náklady byly pokryty finančními zdroji z Ministerstva průmyslu a obchodu (cca 1,2 mil. Kč) a Pardubického kraje (cca 400 tis. Kč).
Obnova systémů na prostějovském magistrátu (na snímku historická radnice) měla za cíl především zvýšit bezpečnost lidí i majetku na úřadě. Modernizace je rozdělená na čtyři etapy a bude zahrnovat všechny budovy magistrátu. Momentálně je hotová obnova zabezpečovacích systémů ve třech budovách, v roce 2023 a v roce 2024 pak skončí práce i na zbývajících čtyřech.
V rámci modernizace se po úřadě rozmístily kamery s možností sledovat záznam na počítači, přibylo záznamové zařízení do jednacích místností oddělení pro projednávání přestupků a zlepšily se poplachové zabezpečovací a tísňové systémy.
Úředníci magistrátu, kteří jsou v kontaktu s klienty, totiž musí někdy čelit nepříjemnému jednání nebo i agresivitě. Díky modernizaci bezpečnostních systémů tak může úřad nebezpečným situacím buď úplně předcházet, nebo je alespoň rychleji řešit.
Hodnotitelská komise využila možnosti udělit cenu projektu, který se neumístil v jiné kategorii nebo svou povahou nezapadá přesně do kritérií hodnocení. Tím se stal projekt opravy poslední dochované skupiny osmi historických domů dělnických kolonií z roku 1908, kterým hrozila demolice. Město Bohumín však namísto zbourání vytvořilo z vybydlené kolonie moderní bydlení. Vzniklo 52 nových bytů s vnitřním zateplením a předsazenými terasami. Domy si také zachovaly původní vzhled z neomítaných pálených cihel, které jsou pro Bohumín typické a dávají mu nezapomenutelný charakter. Radnice byty neprodala, poskytla je do nájmu občanům, kteří byli úspěšní ve veřejné licitaci.
Přestavba spojila jednotlivé domy a jejich okolí v unikátní celek veřejného prostoru, který odkazuje na historii Bohumína a současně splňuje veškerá kritéria pro nadstandardní místo k rodinnému životu.
Jedna z největších investic novodobé historie města si vyžádala 159 milionů korun v rámci rekonstrukce osmi domů a dalších 14 milionů na vybudování dopravní infrastruktury a úpravy okolí. Projekt byl plně hrazen z rozpočtu města Bohumína.
Novostavba určená pro 110 dětí sdružuje klasickou obecní mateřskou školu a waldorfskou mateřskou školu v jediném objektu, umístěném poblíž soutoku řek Jizery a Olešky na periferii města Semily. Nahradila hygienicky a tepelně nevyhovující, v 80. letech postavenou, dočasnou školku. Děti tím získaly samostatnou ložnici i hernu, také se navýšila kapacita školky. Díky zařazení do pasivního standardu se jedná o objekt s minimálními náklady na vytápění.
Přidanou hodnotou je krásná a prostorná zahrada s rozličnými herními prvky, rozdělená přirozeně kruhovým pahorkem, který je napříč odlišností výuky využíván oběma školkami.
Třídy a jejich obslužné prostory jsou rozmístěny v kruhu po obvodu kolem atria. Atria oddělují jednotlivé části dispozice, ale zároveň slouží jako komunikační centrum a prostor pro společné aktivity. Barevné řešení vychází z Ostwaldova chromatického kruhu a vybraných sedmi barev odkazujících k duze. Stavba vyšla na 105 milionů korun, z čehož platilo město 20 milionů a dotace pokryla 82 milionů korun.
